Sociální a nemocenské pojištění

Většina zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob má povinnost platit příspěvky na sociální a nemocenské pojištění. Tyto příspěvky napomáhají krýt výdaje spojené se sociálním zabezpečením a s překlenutím období nemoci.

Na co vám může vzniknout nárok

Starobní důchod

Nová úprava přijatá v ČR v roce 1997 přináší postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, jehož cílem je udržet současnou úroveň důchodů bez radikálního zvyšování pojistných sazeb. Toto posunování věkové hranice je zhruba stejně rychlé jako očekávané prodlužování průměrné doby dožití.

Dávky státní sociální podpory

Nárok na dávky SSP má pouze občan a sním posuzovaní členové domácnosti s trvalým pobytem na území České republiky. Při posuzování nároků na SSP se nezkoumá majetek rodiny, ale pouze příjmy občanů (a to nikoli u všech dávek). Systém SSP vychází z pojetí rodiny jako společenství rodičů a nezaopatřených dětí, žijících ve společné domácnosti.

Za neopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky i dále, pokud se připravuje na budoucí povolání nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let věku.

Dávkami SSP poskytovanými v závislosti na příjmu rodiny jsou: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu.

Dávkami SSP poskytovanými bez ohledu na příjem rodiny jsou: rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné.

Základem pro stanovení nároku a výše dávek včetně určení hranice příjmů občana či rodiny je životní minimum. Dávky SSP respektují jak příjmovou, tak sociální situaci rodiny, rodina tedy může být příjemcem i více dávek SSP současně. Žádosti o poskytování dávek SSP se podávají na kontaktních místech jednotlivých okresních úřadů.

Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je základní dávka, která rodinám pomáhá pokrývat náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Pro rozhodnutí o přiznání této dávky a stanovení její výše je určující příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Výše přídavku je odvozena z částky životního minima na osobní potřeby dítěte.

Rodiny s příjmem přesahujícím stanovený násobek částky životního minima rodiny nemají na přídavek na dítě nárok.

Sociální příplatek

Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy s krytím nákladů spojených se zabezpečováním potřeb jejich dětí. U této dávky se ověřuje příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Výše sociálního příplatku je proto výrazně diferencovaná.

Podmínkou nároku na sociální příplatek je péče o nezaopatřené dítě a nepřekročení stanovené hranice příjmů v rodině v předchozím kalendářním čtvrtletí, odvozené od životního minima rodiny. Mezi příjmy rodiny se započítávají i přídavek na dítě. rodičovský a zaopatřovací příspěvek. Do výše sociálního příplatku se promítají i další aspekty sociální situace v rodině, zejména péče o zdravotně postižené dítě, zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost.

Příspěvek na bydlení

Pomáhá rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy pokrývat náklady na bydlení. Pro poskytování příspěvku a stanovení jeho výše je rozhodující příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují rovněž přídavek na dítě, rodičovský a zaopatřovací příspěvek.

Příspěvek se poskytuje bez ohledu na to, zda oprávněná osoba bydlí v obecním, družstevním, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě, a bez ohledu na skutečné náklady na bydlení.

Příspěvek na dopravu

Po zrušení státní dotace na slevy na žákovském jízdném v autobusové a železniční dopravě napomáhá tato dávka rodinám uhrazovat náklady spojené s dojížděním nezaopatřeného dítěte mimo místo obce trvalého pobytu. Poskytování této dávky závisí na příjmu rodiny za kalendářní rok. Pouze v případech, kdy dítě plní povinnou školní docházku, náleží příspěvek bez ohledu na výši příjmů. Příspěvek se neposkytuje v době letních prázdnin.

Rodičovský příspěvek

Dávka náleží rodiči v době, kdy osobně pečuje o malé dítě a není výdělečně činný, popřípadě je v této činnosti omezen. U této dávky se nepřihlíží k výši příjmu rodiny. Podmínkou je osobní, celodenní a řádná péče o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, pokud je dlouhodobě zdravotně postižené. Rodičovský příspěvek se odvozuje z částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče.

Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti předškolního věku (jeslích, mateřské škole nebo jiném) déle než 3 kalendářní dny v měsíci (s určitými výjimkami). Nárok na dávku dále zaniká, pokud má rodič po celý kalendářní měsíc nárok na dávky nemocenského pojištění nebo pobírá podporu v nezaměstnanosti převyšující rodičovský příspěvek.

Zaopatřovací příspěvek

Dávka je určená k zabezpečení rodiny vojáka po dobu výkonu jeho základní (náhradní) vojenské služby, civilní služby nebo vojenského cvičení.

Na tento příspěvek má nárok nezaopatřené dítě vojáka bez dalších podmínek. Nárok na zaopatřovací příspěvek má manželka vojáka, pokud pečuje o dítě do čtyř let věku, popřípadě do sedmi let u dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého, nebo v případech, kdy je manželka vojáka invalidní či z vážného důvodu nemůže být výdělečně činná. Nárok mohou mít i jiné osoby, například ten, komu soud přiznal vůči vojákovi nárok na výživné nebo příspěvek na výživu, nebo kdo s vojákem uzavřel dohodu o proplacení výživného či příspěvku na výživu.

Dávky pěstounské péče

Pěstounskou péčí se nazývá náhradní rodinná výchova na základě rozhodnutí soudu, který svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o ně vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Rozlišují se čtyři dávky pěstounské péče:

  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte
  • odměna pěstouna
  • příspěvek při převzetí dítěte
  • příspěvek na zakoupení motorového vozidla (podmínkou je pěstounská péče nejméně o čtyři děti)

Porodné

Je to jednorázová dávka, jíž se přispívá matce na náklady související s narozením dítěte. Při poskytnutí dávky se nezkoumá příjem rodiny. Při narození dvou a více dětí současně se porodné zvyšuje. V případě úmrtí matky náleží porodné otci. Nárok na porodné má i osoba, jež převzala do trvalé péče dítě mladší než jeden rok.

Pohřebné

Tato dávka je určena k částečnému pokrytí nákladů pohřbu a má na ni nárok osoba, která pohřeb vypravila. Ani u této dávky se nezkoumá příjem rodiny. Výše pohřebného je na rozdíl od ostatních dávek SSP stanovena pevnou částkou.

Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných

Systém nemocenského pojištění se týká výdělečně činných osob, jimž v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí vypomáhá dávkami nemocenského pojištění. Jsou to nároková peněžitá plnění.

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují čtyři dávky:

  • nemocenské
  • podpora při ošetřování člena rodiny
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
  • peněžitá pomoc v mateřství

Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují dvě dávky:

  • nemocenské
  • peněžitá pomoc v mateřství

Podmínky nároku na tyto dávky, jejich výpočet a poskytování upravují zvláštní právní předpisy.

Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny po stanovenou dobu (u nemocenského činí maximálně jeden rok, u ostatních dávek je kratší).

Uplatňování nároku

Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením příslušného tiskopisu vystaveného lékařem.

Zaměstnanci podávají žádost o dávku u svého zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Důchodové pojištění. Jak získáte nárok na starobní důchod?

Pravidla důchodového pojištění u nás v posledních letech procházejí hlubokými změnami.

Důchodové pojištění je nadále povinné prakticky pro všechny ekonomicky činné občany. V novém systému jsou poskytovány důchody tří skupin – starobní, invalidní a pozůstalostní. Byly rozšířeny možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu a došlo ke značnému sblížení podmínek pro poskytování vdoveckých a vdovských důchodů. Důchody za výsluhu let byly převedeny na částečné invalidní nebo starobní důchody. Tzv. důchod manželky a důchod sociální se již nepřiznávají, dosud vyplácené byly přeměněny na starobní nebo plné invalidní důchody.

Starobní důchod

Nárok na starobní důchod získává pojištěnec, který naplnil potřebnou dobu pojištění (včetně tzv. náhradní doby) a dosáhl důchodového věku. Potřebná doba pojištění činí 25 roků (získaných kdykoli v průběhu života).

U pojištěnce, který dosáhl věku 65 let, činí potřebná doba pojištění pro vznik nároku na důchod 15 roků.

Pro získání nároku na důchod v určité výši je rozhodující doba důchodového pojištění a úroveň dosahovaných výdělků. Hranice důchodového věku se v ČR postupně zvyšuje.

Důchodový věk (§ 32 zákona o důchodovém pojištění)

Důchodový věk činí – jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936:

  1. u mužů 60 let,
  2. u žen
    1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
    2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
    3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti,
    4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
    5. U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971 se důchodový věk stanoví podle přílohy k zákonu o důchodovém pojištění – viz níže

Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936 až 1971

Rok narození Důchodový věk činí u
mužů žen s počtem vychovaných dětí
0 1 2 3 a 4 5 a více
1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r
1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r
1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r
1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r
1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r
1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r
1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r
1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m
1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m
1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r
1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m
1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m
1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r
1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m
1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m
1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r
1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m
1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m
1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r
1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m
1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m
1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r
1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m
1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m
1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m
1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m
1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m
1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m
1964 64r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m
1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m
1966 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m
1967 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m
1968 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m
1969 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m
1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m
1971 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m
1972 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m
1973 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m
1974 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m
1975 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m
1976 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m
1977 67r 67r 67r 67r 67r 67r
1978 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m
1979 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m
1980 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m
1981 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m
1982 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m
1983 68r 68r 68r 68r 68r 68r

Vysvětlivky:
„r“ znamená rok,
„m“ znamená měsíc

U pojištěnců narozených po roce 1971 činí důchodový věk 65 let.

Poznámka: Důchodový věk se prodlužuje i pro narozené v roce 1984 a mladší vždy o plus 2 měsíce pro každý další ročník. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky.

Doba pojištění

Podmínkou zápočtu je, že za dobu pojištění bylo v České republice zaplaceno důchodové pojistné. (Občané jsou chráněni tím, že za tuto dobu je považována i doba, za kterou zaměstnavatel pojistné neodvedl, ačkoliv tak byl povinen učinit.) Za dobu pojištění se nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém občan nedosáhl příjmů započitatelných pro stanovení pojistného (např. pracovní volno bez náhrady mzdy).

Náhradní doba pojištění:

  • doba studia – v rozsahu 6 let po dosažení věku 18 let
  • doba nezaměstnanosti – především doba, po kterou uchazeči o zaměstnání vedenému v evidenci úřadu práce náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání
  • doba péče o dítě – délka této doby byla prodloužena na 4 roky
  • doba péče o blízké osoby – osoby částečně bezmocné a současně starší 80 let

Nově byla zavedena možnost dobrovolného pojištění v rámci základního důchodového pojištění. Dobrovolného pojištění se mohou účastnit osoby starší 18 let, které podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká jejich doby:

  • vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, kdy nenáleží hmotné zabezpečení, pokud tato doba přesahuje rozsah započítávaný ze zákona
  • studia na střední, vyšší nebo vysoké škole v ČR, s výjimkou prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let
  • výdělečné činnosti v cizině

Dobrovolného pojištění se mohou účastnit i všechny ostatní osoby starší 18 let, pokud splnily alespoň jeden rok povinného pojištění. Požadují se pravidelné platby pojistného a zpětně je možno doplatit pouze jeden rok, celkem nejvýše 10 roků.

Výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry a procentní výměry.

Základní výměra náleží všem důchodcům v jednotné pevné částce. Procentní výměra závisí na délce doby pojištění a výši příjmu dosahovaného v rozhodném období. Výše procentní výměry nemůže být nižší než určená částka, maximální hranice není stanovena.

Při další výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku bez pobírání starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu se procentní výměra starobního důchodu postupně zvyšuje.

Invalidní důchody

Plný invalidní důchod

Nárok na plný invalidní důchod pojištěnci vzniká:

  • jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění
  • jestliže nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na normální starobní důchod
  • popřípadě mu byl předčasně přiznán starobní důchod s nárokem tři roky před dovršením důchodového věku, pokud toho věku nedosáhl
  • anebo stal-li se plně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

Pojištěnec není plně invalidní, pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost (s výjimkou samostatné výdělečné činnosti vykonávané za zcela mimořádných podmínek) nebo je výdělečně činný v cizině.

Částečný invalidní důchod

Pojištěnec je částečně invalidní:

  • jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %
  • jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky (okruh takových zdravotních postižení definuje MPSV)

Pozůstalostní důchody

Vdovský důchod

Vdova získává nárok na vdovský důchod po manželovi, pokud byl poživatelem důchodu nebo k datu úmrtí splnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní nebo starobní důchod, anebo pokud zemřel následkem pracovního úrazu.

Vdovský důchod náleží 1 rok po úmrtí manžela, popřípadě i déle (např. pokud vdova pečuje o nezaopatřené dítě, dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě).

Vdovecký důchod

Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce za obdobných podmínek, jaké platí u důchodu vdovského.

Sirotčí důchod

Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li jeho rodič (osvojitel) nebo osoba, která je převzala do péče nahrazující péči rodičů a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou ze závažných důvodů nemohli zajistit jeho rodiče.

Podmínkou je to, že zemřelí byli poživateli starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu nebo k datu úmrtí splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní nebo plný invalidní důchod nebo zemřeli následkem pracovního úrazu.

Při smrti obou rodičů má dítě při splnění podmínek nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo po jeho manželovi. Nárok zaniká osvojením.

Podávání žádosti o dávky důchodového pojištění

Tyto žádosti sepisují s občany buď organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, a to na předepsaných tiskopisech.

Penzijní připojištění

Osobní penzijní připojištění

Jestliže si chcete zajistit poněkud vyšší příjem i po odchodu do důchodu, máte možnost si vybrat z více než 20 penzijních fondů a uzavřít připojištění, kdy vám stát ke každé měsíční úložce přispívá určitou částku. Po 60. roce věku lze naspořenou částku i s úroky vybrat buď jednorázově, nebo ve formě penze. Podobné plány nabízejí i různé pojišťovny, ovšem bez státního příspěvku.

Zaměstnanecké penzijní plány

Některé firmy začaly svým pracovníkům připlácet na penzijní připojištění, protože od ledna 2000 mohou odečíst 3 % z daňového základu na zdravotní a sociální účely.

Pojištění motorových vozidel

U motorových vozidel se můžeme setkat s dvěma základními typy pojištění. Prvním a nejdůležitějším je tzv. povinné ručení, tedy zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Jak je zřejmé z jeho názvu, jde o pojištění povinné (nikoli smluvní), kterému podléhá přímo ze zákona každé motorové vozidlo. Tato praxe je běžná ve všech vyspělých zemích a na našem území má tradici již z dob první republiky.

Zákonné pojištění zahrnuje odpovědnost za škodu provozovatele a řidiče vozidla způsobenou v České republice, v evropských a v několika dalších určených zemích. Za provozovatele je považován i ten, kdo vozidlo použije neoprávněně, popřípadě osoba, u níž je dočasně v opravě.

Nároky ze zákonného pojištění

Provozovatel i řidič vozidla má v případě dopravní nehody právo, aby za něho pojišťovna poškozeným nahradila uplatněné a doložené nároky na náhradu škody na životě nebo zdraví a majetkové újmy, popřípadě i další náklady, je-li k tomu písemně zavázaná (náklady obhajoby v trestním řízením či přestupkovém řízení proti pojištěnému, náklady soudního řízení o náhradě škody, náklady právního zastoupení či mimosoudního projednávání nároků).

Náhradu vyplácí pojišťovna poškozenému. Pokud nebyla zjištěna osoba zodpovědná za škodu (např. motorista, který způsobil nehodu, z místa havárie ujel a nebyl vypátrán), má poškozený právo na náhradu škody přímo vůči pojišťovně. Podmínkou je, že škodu buď zjistila dopravní policie, nebo jí byla účastníkem nehody včas ohlášena.

Pojištěný motorista má povinnost pojišťovně nejpozději do 15 dnů po události podat na předepsaném formuláři vyplněné písemné oznámení o škodě+ včetně potřebných vysvětlení a poskytnout jí vyžádané doklady.

Pojišťovna je povinna uskutečnit plnění do 15 dnů po skončení šetření, tedy po dohodě mezi ní a poškozeným o výši náhrady.

Jste-li pojištěn a byl uplatněn nárok vůči vám, jste povinen pojišťovnu písemně a bez zbytečného odkladu vyrozumět a sdělit jí, zda je po vás požadována náhrada škody, popřípadě zda bylo proti vám zahájeno trestní nebo přestupkové řízení. Nesplníte-li svou oznamovací povinnost, uplatňuje poškozený svá práva přímo vůči pojišťovně. Poškozený jí v takovém případě musí předložit vyžádané doklady, zejména takové, jež prokazují vaši odpovědnost jako pojištěného. Pojišťovna vás pak vyzve ke splnění oznamovací povinnosti.

Pojišťovna může v určitých případech žádat od pojištěného náhradu vyplacených částek – například pokud škodu způsobil úmyslně, po požití alkoholu, při neoprávněném použití vozidla, při řízení bez platného oprávnění apod.

Pokud pojištěný porušil svou povinnost ohlásit nehodu orgánům dopravní policie, může po něm pojišťovna vyžadovat až poloviny vyplacených částek.

Placení pojistného

Povinnost platit pojistné vzniká přidělením státní poznávací značky a trvá až do trvalého vyřazení vozidla z provozu.

Havarijní pojištění

Vedle zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla se u motorových vozidel obvykle uzavírá ještě havarijní pojištění, jež je smluvní povahy. Příslušnou pojistnou smlouvu je možno uzavřít u pojišťovny vybrané majitelem vozu. Výhodným typem tohoto pojištění je například havarijní pojištění All Risk s možností dalších připojištění. Pojistka typu All Risk kryje rizika poškození nebo zničení vozidla nebo jeho části v důsledku havárie, živelní události a rizika jeho odcizení, popř. odcizení jeho části. Připojistit lze mimořádnou výbavu vozidla, cestovní zavazadla a přepravované věci osobní potřeby i dopravované osoby pro případ úrazu. Řada pojišťoven dnes současně poskytuje i asistenční služby (opravu na místě, odtažení vozu, ubytování v místě nehody).

Havarijní pojištění lze dnes rozšířit i o asistenční služby poskytované v zahraničí (včetně vyslání opravárenského vozu, pomoci při ubytování v místě nehody, možnosti zpětné dopravy nepojízdného vozidla i řidiče do ČR apod.).

U havarijního pojištění se používá systém bonusů, tedy výhodných slev na pojistném v případě tzv. bezeškodního průběhu pojištění.

Pojištění – jak si pojistit život a domácnost

Existují tři základní typy životního pojištění. Termínované, celoživotní a pojištění pro případ ovdovění. Termínovaná pojistka se uzavírá k pokrytí zvoleného časového období. Zemřete-li v průběhu tohoto období, vaši rodinní příslušníci obdrží částku, na kterou jste se pojistili – avšak nedostanete zpět nic, jestliže zvolené období přežijete. Celoživotní pojistka skýtá vaší rodině trvalou ochranu. Vaši blízcí obdrží pojistnou částku po vaší smrti.

Cena životního pojištění se u různých pojišťoven liší, ale v zásadě platí, že čím jste mladší tím nižší pojistné budete platit, a po dosažení určitého věku, například 50 let, vás pojišťovna může požádat, abyste podstoupili důkladnou lékařskou prohlídku.

Jak uzavřít životní pojištění?

Určitá pojišťovna vás může zaujmout například díky osobnímu doporučení nebo prostřednictvím inzerátu. Můžete se ale také sami poradit s pojišťovacím agentem (jednatelem) nebo jiným zprostředkovatelem pojištění. Služby takové osoby vás obvykle nic nestojí, protože vydělává provizemi, jež dostává od pojišťovací společnosti. Je tedy v jeho zájmu, aby vám prodal drahou pojistku, ale pokud jste si jisti typem pojistky, o kterou vám jde, na jak dlouho ji chcete uzavřít a jaké pojistné částky si můžete dovolit platit, měli byste být schopni získat pojistnou smlouvu, která vyhovuje vám, nikoli zprostředkovateli. Jeho rady mohou být zvláště užitečné v případech, kdy si kupujete smíšené pojištění s podílem na zisku – má přehled o tom, které společnosti nejvíce prosperují a vyplácejí největší bonusy.

Pojištění majetku

Existují dva typy pojistných smluv, které můžete uzavřít na ochranu své domácnosti a věcí, které k ní patří.

Pojištění budov (staveb) vás zabezpečuje proti nákladům ztráty nebo poškození vašeho domova. Chcete-li čerpat hypoteční úvěr, vaše hypoteční banka bude trvat na tom, abyste takovou pojistku měli uzavřenou, popřípadě vám ji zařídí.

Ochrana, kterou vám pojistka poskytuje, je u jednotlivých pojišťoven různá, ale obvykle zahrnuje živelní události, jako je požár, výbuch, povodeň, škody způsobené bouřkou, pádem stromů nebo stožárů či prasklým vodovodním potrubím. Nechrání vás před běžným opotřebením ani před škodami, jež jste si způsobili vlastní nedbalostí.

Částka, na kterou byste si měli svůj domov pojistit, by měla odpovídat nákladům na rekonstrukci, nikoli prodejní hodnotě domácnosti. Náklady na rekonstrukci budou záležet na oblasti, v níž bydlíte, a jednou z možností, jak získat odpovídající odhad, je poradit se s místní stavební firmou.

Pojištění domácnosti obvykle kryje případy ztráty, poškození nebo odcizení příslušenství domácnosti, osobních svršků, cenností a peněz. Současně vás může chránit pro případ určité právní odpovědnosti (často formou doplňkového pojištění odpovědnosti za škodu). Například vám poskytne úhradu odškodného, které byste museli zaplatit, jestliže váš pes pokouše poštovního doručovatele, nebo pokud vy nebo váš rodinný příslušník způsobíte jiným osobám zranění nebo poškodíte jejich majetek (netýká se dopravních nehod – viz pojištění vozidel).

V nabídce různých pojišťoven se můžete setkat s různými typy pojištění domácnosti: na tzv. časovou cenu, na tzv. novou cenu i s různými formami doplňkového připojištění. Pojištění na časovou cenu vám přinese pouze úhradu skutečné hodnoty věcí, o které jste přišli, tedy po odpočtu částky odpovídající stáří a opotřebení předmětů. S pojistkou na novou cenu však dostanete tolik, kolik vás bude stát náhrada těchto věcí, bez ohledu na to, jak byly staré nebo v jakém byly stavu. Pojistná částka, na niž je taková pojistka uzavřena, se musí rovnat nákladům potřebným na náhradu vybavení za nové, jinak nedosáhnete plné náhrady ztrát.

Abyste mohli odhadnout hodnotu vybavení své domácnosti, udělejte si ve všech místnostech majetkový soupis. Pokud si pojišťujete cenné věci, jako jsou šperky, starožitnosti a umělecké předměty, nechte si je ohodnotit odborníkem.